Od prvního vznětového motoru ke zkratce TDI

14.11.2019

Od chvíle, kdy si Rudolf Diesel nechal patentovat vznětový motor, trvalo více než čtyřicet let, než se tento typ motoru dostal do sériově vyráběného osobního auta. Motory s přímým vstřikováním nafty vybavené turbodmychadlem se pod kapotou osobních vozů začaly objevovat koncem 80. let minulého století. Od té doby zaujala třípísmenná zkratka TDI na automobilovém trhu významné postavení.

Od prvního vznětového motoru ke zkratce TDI

Princip fungování TDI

Zkratka TDI (z anglického Turbocharged Direct Injection) označuje přímovstřikové naftové motory vybavené turbodmychadlem. S jejím vznikem je spojen koncern VW, který si označení TDI chtěl nechat zaregistrovat jako obchodní název pro své přeplňované vznětové motory. U Evropské unie však neuspěl – s odůvodněním, že se jedná o obecnou technickou zkratku, nikoli značku. Zkratka TDI se tak vžila jako všeobecné označení pro tento typ motorů.

Předchůdcem motorů TDI byly vznětové motory s nepřímým vstřikováním paliva, u nichž se palivo vznítilo nejprve v tzv. předkomůrce čili malém prostoru v hlavě válců. U přímovstřikových motorů je palivo vstřikováno přímo do válců, a to pod velkým tlakem, který zajišťuje dostatečné rozprášení paliva v homogenní směs. Vstřikování paliva i plnící tlak turbodmychadla řídí elektronická řídící jednotka. Motory dosahují vyšších výkonů a nižší spotřeby paliva.

Historie dieselových motorů

Zkratku TDI bychom ale pravděpodobně vůbec neznali, nebýt Rudolfa Diesela a jeho vynálezu vznětového motoru, který si nechal poprvé patentovat v roce 1892. O pět let později sestrojil motor, který jako palivo mohl používat naftu nebo olej z burských ořechů. Tehdejší vznětový motor byl však příliš velký a těžký na to, aby se uplatnil v osobních autech. Trvalo desítky let, než se ho podařilo umístit pod kapotu auta.

Přestože s použitím vznětových motorů v osobních automobilech už dříve experimentovaly značky Citroën a Packard, prvním sériově vyráběným osobním autem s naftovým motorem se stal Mercedes-Benz 260D z roku 1936. Jednalo se o čtyřválcovou jednotku o objemu 2,6 litru.

Právě automobilka Mercedes-Benz byla největším dieselovým průkopníkem. V 50. letech 20. století vybavila naftovými motory své prostorné, moderní vozy Mercedes-Benz 180/190D Ponton, které se rázem staly nejrozšířenějšími naftovými vozy v Německu a které lze celosvětově považovat za první masově rozšířená auta na naftu. Populární byly ještě v 70. letech, kdy se k nim přidal dieselový model Mercedes-Benz 220D.

(Mercedes-Benz Ponton)

Pozadu nezůstávaly ani ostatní automobilky. Vznětový motor se rozšířil například v modelu Peugeot 403 Diesel z roku 1959, ale také v dalších oblíbených modelech 404, 505, 405. Volkswagen se jako první pokusil naftovým motorem pohánět malé auto – populární a všem dobře známý Golf. Jeho druhá generace potom dostala i přeplňované vznětové motory s turbodmychadly. To už jsme ale trochu předběhli.

První vozy s přeplňovanými vznětovými motory

Nový způsob vstřikování paliva – přímé vstřikování nafty přímo do válců – se začal používat koncem 80. let minulého století. Prvním sériově vyráběným osobním autem s přímovstřikovým vznětovým motorem se stal v roce 1987 Fiat Croma. Jednalo se o řadový čtyřválec Turbo D i.d. s objemem 1929 ccm a výkonem 68 kW. Zpočátku se ale nabízel jen na domácí půdě a celosvětovou pozornost neupoutal.

Podobně na tom byl i britský model Montego MDi z roku 1988, který se prodával jen doma a v sousední Francii. Poháněl ho dvoulitrový (1993 ccm) naftový motor Perkins Prima o výkonu 60 kW.

Co ovšem neuniklo pozornosti, byl model Audi 100 TDI, který byl v roce 1989 představen na frankfurtském autosalonu. Pod jeho kapotou byl umístěn vznětový řadový pětiválec s objemem 2,5 litru a výkonem 88 kW. Dokázal dosáhnout rychlosti téměř 200 km/h a spálit průměrně pouhých 5,7 litrů na 100 km.

Od tohoto okamžiku hýbala tři písmena TDI světem vznětových motorů. Od počátku 90. let poháněly motory TDI mnoho modelů koncernu VW. Své příznivce si získaly špičkovou spolehlivostí, nízkou spotřebou a solidní dynamikou. Zřejmě nejoblíbenější variantou se stal výkonný a velmi úsporný motor 1.9 TDI. S výkonem 66 kW se dostal do nižšího modelu Audi 80 i do třetí generace VW Golfu. Výkonnější verze (81 kW) potom putovala do vozů Škoda Octavia.