Legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

03.01.2022

Když před více než 70 lety nasedli Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund do Tatry 87 a vyrazili do Afriky, ještě ani zdaleka netušili, jak se jejich cesty stanou legendárními. Stali se nejslavnějšími českými cestovateli. Plán na společnou cestu kolem světa se zrodil už v roce 1938, kdy se poprvé setkali jako studenti Vysoké školy obchodní v Praze. Na svoji první cestu vyrazili jako čerství absolventi ekonomie v roce 1947.

Legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

Krátké představení proslulých cestovatelů

Jiří Hanzelka se narodil 24. 12. 1920 na kopci Kotouč u Štramberka. Jeho otec pracoval v automobilce Tatra jako dělník ve vývojovém oddělení. Jiří Hanzelka vystudoval obchodní akademii a po maturitě začal studovat Vysokou obchodní školu. Na začátku druhé světové války došlo však k uzavření českých vysokých škol, proto ji úspěšně ukončil až v roce 1946. Po první cestě se vrátil domů a oženil se, později se mu narodily dvě děti, syn Jiří a dcera Hana.

Miroslav Zikmund se narodil 14. 2. 1919 v Plzni. Svou první delší cestu podnikl už v šestnácti letech s mladším bratrem Josefem a kamarádem Václavem na Podkarpatskou Rus, která byla v období první republiky součástí Československa. V roce 1953 se oženil s operní pěvkyní Národního divadla Evou Maškovou, manželům se narodil syn Miroslav. Toto manželství skončilo rozvodem v průběhu jeho druhé cesty. Na konci června 2021 patřil mezi 13 nejstarších mužů České republiky.

Zikmund, Hanzelka a Tatra

Když se v roce 1947 mladí absolventi ekonomie rozhodli vyrazit do Afriky s cílem objet svět, rozloučit se s nimi přišlo před autoklub v Opletalově ulici jen pár přátel. Po jejich návratu, už byli slavnými cestovateli, lidé na ulicích je poznávali a mávali jim. Jejich africká a jihoamerická cesta trvala tři roky a zdolali ji ve voze Tatra 87. Na druhou cestu se vydali do Asie a Oceánie a to v letech 1959–1964. Obě cesty přinesly velké množství dokumentárního materiálu, stovek reportáží a několik knih. Mezi nejznámější patří Afrika snů a skutečností, Za Lovci lebek či Světadíl pod Himalájem.

Spočítejte si rychle povinné ručení


Odesláním formuláře tlačítkem Zobrazit 10 nabídek souhlasíte se zpracováním Vámi zadaných osobních údajů – Informace o zpracování osobních údajů

Napříč Afrikou a Jižní Amerikou

V letech 1947–1950 podnikli cestu do Afriky a Jižní Ameriky. Afriku projeli od severu na jih s vozem Tatra 87. Jako první překonali s automobilem celou Núbijskou poušť, vystoupali na nejvyšší africkou horu Kilimandžáro, v Egyptě přenocovali na vrcholu Cheopsovy pyramidy a v konžském pralese se setkali s Pygmeji. Nejnebezpečnější situaci v Africe zažili Zikmund a Hanzelka v Habeši, kde je přepadli lupiči. V poušti je trápila žízeň, Jiří Hanzelka si prožil i malárii. Afriku opustili v Kapském městě, vyrazili i s tatrovkou na lodi do Ameriky a vydali se na cestu po Jižní Americe. V Riu de Janeiru na pláži Copacabana se Zikmund málem utopil při koupání v moři, v Ekvádoru se setkali s lovci lebek z kmene Šuárů. V roce 1959 daroval Hanzelka jejich proslulý vůz do sbírky technického muzea, který byl v lednu 2006 prohlášen za národní kulturní památku a je trvale vystaven v dopravní hale.

Egypt

Cesta kolem světa pokračuje v roce 1959

Na svoji druhou cestu vyrazili s dvoučlenným doprovodným týmem a se dvěma vozy značky Tatra 805 dne 22. dubna 1959. Opět odstartovali od budovy Autoklubu z pražské Opletalovy ulice. Doma nechali manželky i děti. Plán cesty byl projet Asii, Austrálii a Oceánii. Na pět a půl let trvající cestě navštívili například Turecko, Sýrii, Pákistán, Indii, Cejlon, Barmu, Kambodžu, Indonésii, Japonsko nebo Irák. Nasbírali bohatý dokumentační materiál v podobě množství unikátních fotografií, filmových, zvukových a písemných záznamů. Velké zatížení a extrémní jízdní podmínky si vybrali daň ve zvýšené poruchovosti obou vozů a mechanici neměli nouzi o práci. Kvůli vysoké poruchovosti museli vynechat návštěvu australského kontinentu. Cesta vedla přes Jugoslávii a Turecko na Blízký východ, putovali lodí přes Rudé moře do Pákistánu a odtud po souši do Indie. Zdolali horské cesty Nepálu, křížem krážem prozkoumali ostrov Cejlon a než se vydali na zpáteční cestu přes Sovětský svaz, zvládli i Novou Guineu proslulou kanibalismem. Do Prahy se vrátili v roce 1964, kde je vítalo zaplněné Staroměstské náměstí. Po návratu z druhé výpravy byli oba cestovatelé velmi populární. Zpracovávali spousty materiálu, psali knihy, promítaly se jejich filmy. V roce 1968 se ale postavili na reformní stranu a komunisté je zakázali.

Cestování po roce 1989

Po listopadu 1989 zdravotní stav Jiřího Hanzelky nebyl dobrý, bohužel mu neumožnil vrátit se k aktivnímu cestovatelskému životu. Na cesty se tedy Miroslav Zikmund vydal bez svého cestovatelského druha. V roce 1991 se vydal do Japonska, v roce 1992 do dříve nezrealizované cesty do Austrálie – nemocnému Hanzelkovi se tak dostala alespoň podívaná díky Zikmundovým filmovým záběrům. Miroslav Zikmund pokračoval v roce 1994 na Nový Zéland. V roce 1996 se účastnil s dokumentaristou Milanem Maryškou expedice „Sibiř – peklo, nebo ráj“, ze které vznikl stejnojmenný čtyřdílný dokumentární cyklus. V roce 2000 podnikl cestu na Srí Lanku, Maledivy a do USA. V roce 2003 v Praze ve věku 82 let zemřel.

Zikmund po letech ve voze Tatra

Získali řadu ocenění

V roce 1993 byla Zikmundovi a Hanzelkovi udělena za celoživotní dílo Cena E. E. Kische. V roce 1999 převzali Medaili Za zásluhy II. stupně od českého prezidenta Václava Havla.

Miroslav Zikmund žil dlouhou dobu ve Zlíně a v roce 2014 mu byl udělen čestný doktorát Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V témže roce dne 28. října mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Miroslav Zikmund zemřel v Praze dne 1. prosince 2021 ve věku 102 let.

Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund

Neuvěřitelná čísla první cesty

  • Při první cestě navštívili 48 zemí v Evropě, v Africe a v Americe,
  • cesta čítala 111 000 km z toho 61 700 km ujeli ve voze Tatra,
  • nejvíce kilometrů za den ujeli v Tatře při posledním dni v Americe, bylo to 785 km,
  • Tatrou vyjeli do výšky 4860 m n. m. – Ticlio v Peru,
  • 6000 m n. m. byla největší docílená výška vůbec – Kilimandžáro,
  • pořídili 10 000 fotografických snímků,
  • Tatra spotřebovala 10 000 litrů benzínu,
  • po návratu uskutečnili 470 (392 v Československu a 78 v zahraničí) veřejných projevů.