Posilovač řízení je nenápadný, ale klíčový pomocník každého řidiče – bez něj by řízení auta (konkrétně otáčení volantem) vyžadovalo mnohem více síly – zejména při nízkých rychlostech nebo při parkování. Pojďte se s námi podívat, jak posilovač řízení funguje a čím se liší hydraulický systém od elektrického. Vysvětlíme také, jak poznat vadný posilovač a co by měla zahrnovat pravidelná údržba.
Obsah článku
- Jak posilovač řízení funguje?
- Hydraulický vs. elektrický posilovač řízení
- Jak poznat poruchu posilovače řízení?
Jak posilovač řízení funguje?
Posilovač řízení pomáhá řidičům ovládat volant s menší fyzickou námahou. Díky němu lze snáze otáčet volantem a ovládat směr jízdy, a to hlavně při nízkých rychlostech nebo při manévrování (např. parkování). První systémy tohoto druhu se objevily už ve 30. letech 20. století, k jejich masovému rozšíření došlo v 50. – 70. letech. Nejprve se začaly objevovat u velkých a luxusních vozidel. V 80. a 90. letech se stal posilovač řízení standardem v téměř všech osobních vozech. S postupným vývojem elektroniky začaly být tradiční hydraulické systémy nahrazovány elektrohydraulickými a později čistě elektrickými variantami, které jsou dnes běžné zejména u moderních aut s pokročilými asistenčními systémy a autonomními funkcemi.
Základní princip fungování posilovače řízení je u všech typů stejný: posilovač vyvíjí a přidává sílu k té, kterou řidič vyvine na volant. Podle toho, o jaký typ posilovače se jedná, se liší konkrétní princip fungování:
- Hydraulický posilovač řízení využívá tlak kapaliny: Čerpadlo poháněné motorem vytváří tlak v hydraulickém systému a ten pomocí ventilu směřuje kapalinu na jednu nebo druhou stranu pístu uvnitř řízení (podle toho, kam řidič otáčí volantem). Tím se zmenší síla, kterou řidič musí vynaložit k natočení kol.
- Elektrický posilovač řízení funguje čistě elektricky: Místo kapaliny využívá elektromotor (řízený elektronikou), který pomáhá řidiči otáčet volantem podle aktuální potřeby. Senzory sledují pohyb volantu, rychlost vozidla a další parametry a řídicí jednotka podle toho upravuje sílu asistence.
Hydraulický vs. elektrický posilovač řízení
S každým typem posilovače se pojí jiné výhody a nevýhody. Hydraulický posilovač řízení (HPS) využívá osvědčenou technologii, má dobrou mechanickou spolehlivost a je odolnější vůči extrémním podmínkám. Využití najde hlavně v těžkých a terénních vozidlech (např. SUV, off-roady, nákladní auta). Je však náročnější na údržbu a více zatěžuje motor. Elektrický posilovač řízení (EPS) je v porovnání s hydraulickým prakticky bezúdržbový, tichý a jde-li o spotřebu paliva, tak také úspornější. Navíc je možné jej napojit na asistenční systémy řidiče (např. udržování v jízdním pruhu, automatické parkování). Proto je elektrický posilovač řízení považován za efektivnější a technicky vyspělejší. Pokud ovšem dojde k poruše, oprava bývá nákladnější.
| Vlastnost | Hydraulický posilovač (HPS) | Elektrický posilovač (EPS) |
|---|---|---|
| Spotřeba paliva | vyšší (čerpadlo běží stále) | nižší (motor se zapíná, jen když je potřeba) |
| Údržba | nutná (výměna kapaliny, kontrola těsnění a řemenů) | prakticky bezúdržbový |
| Spolehlivost | větší mechanická odolnost, ale riziko úniku kapaliny | vyšší elektronická spolehlivost, ale náchylnější na chyby senzorů |
| Opravy | mechanicky jednodušší, levnější | složitější, dražší |
| Vhodný pro | off-roady, SUV, nákladní vozy, starší auta | moderní osobní auta, elektromobily, hybridy |
Vedle elektrického a hydraulického posilovače řízení existuje ještě elektrohydraulický typ (EHPS). Ten kombinuje prvky hydrauliky s elektrickým pohonem čerpadla – čerpadlo není poháněno přímo motorem, ale elektromotorem. Elektrohydraulický posilovač řízení je proto v porovnání s hydraulickým úspornější a méně zatěžuje motor. Stále však obsahuje hydraulickou kapalinu, kterou je nutné měnit, a může u něj dojít k podobným poruchám jako u hydraulického posilovače.
Hydraulický posilovač řízení se používá například v off-roadech
Jak poznat poruchu posilovače řízení?
Poruchy posilovače řízení se nejčastěji projevují ztíženým otáčením volantu, hučením při řízení nebo únikem kapaliny pod vozidlem. U hydraulických systémů může být příčinou nízká hladina kapaliny, vadné čerpadlo nebo prokluzující řemen, zatímco u elektrických systémů mohou selhat senzory nebo řídicí jednotka. Na problém obvykle upozorní i varovná kontrolka. Podrobný přehled možných signálů a příčin najdete v tabulce níže.
Tip! Vyznáte se ve všech varovných kontrolkách, které upozorňují na problémy s autem? Připravili jsme pro vás přehled nejdůležitějších kontrolek ve vozech BMW, Ford a Škoda.
| Varovný signál | Možná příčina |
|---|---|
| Hlučné řízení (pískání, hučení) | Nedostatek kapaliny, vadné čerpadlo |
| Ztížené řízení nebo kolísání posilovací síly | Prokluzování řemene, špatné čidlo u EPS |
| Volant „tuhne“ nebo se zasekává | Selhání čerpadla, znečištěná kapalina |
| Únik kapaliny pod autem | Prasklá hadice nebo těsnění |
| Varovná kontrolka (u EPS) | Porucha v elektronice nebo senzorech |
Vážnějším závadám lze předejít jedině včasnou diagnostikou a pravidelnou údržbou (u hydraulických systémů). Pravidelně byste měli kontrolovat především hladinu a stav kapaliny / oleje v posilovači řízení. Obecně se doporučuje měnit kapalinu v posilovači řízení každých 60 000 až 100 000 km nebo každých 3 až 5 let. Vždy záleží na konkrétním typu auta, kapaliny a na doporučení výrobce.
Tip! V autě se nachází celá řada dalších kapalin a dílů, které je potřeba pravidelně měnit. Přečtěte si, co všechno vyžaduje pravidelnou výměnu a v jakých intervalech byste ji měli provádět.